Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Šebetov
obec
Šebetov

„Náš domov, náš svět“

Vítejte na oficiálních stránkách obce ŠEBETOV

Vesnice Šebetov se rozkládá v severovýchodní části okresu Blansko na jihozápadním úpatí lesnatého vrchu Rychvald (607 m n. m.). Půdní pokryv a půdní fond náleží území Malé Hané, jež je nejúrodnější částí blanenského okresu.

Obsah webových stránek se upravuje do nové podoby, omluvte prosím případné nedostatky.

Výslech

    Hradištský opat Pavel Václavík dostal z Horního panství zprávu, která ho velmi vzrušila. V obci Světlé se prý pravidelně schází skupina evangelíků, zpívá žalmy, čte bibli a přijímá pod obojí. Vede je Juliána Kostíková, šedesátipětiletá stařena, matka Šimona Kostíka. Přípis obsahoval seznam osob, které chodí po obci, roznášejí husitské knihy, smlouvají se a buntují tajné schůzky. Opat dlouho neotálel a poslal rychlého posla do Šebetova. Chtěl věc ihned vyšetřit. Nešlo mu o vyznání víry, měl však obavy z nějaké selské rebelie.
    Ve vybílené jizbě za zavřenými dřevěnými okenicemi se konalo zase ten večer modlení a čtení bible. Kolem hrubého stolu sedělo několik postav a bedlivě poslouchalo vážný hlas stařeny, když se na dveře ozvaly silné rány. Soused Ženatý se zvedl a odstrčil pevnou závoru. Do světnice vkročil zámecký sluha a hlasitě vyřizoval, že Juliána Kostíková se dostaví dne 18. března 1782 do zámku k výslechu. Všichni byli velmi ustrašeni, jen stařena zůstala klidná. Toho dne, kdy se konal výslech, se velmi pečlivě oblékala. Její vysoká, vzpřímená postava se nesla hrdě. Stará tvář, nepříliš vrásčitá a svěže zardělá, se jemně usmívala. Jarní vzduch vanul polem a kolem cesty již rozkvétal žlutý podběl. Doprovázel ji starý Ženatý, Vystavěl, Nechuta a mladý Parolek. Ti již nešli tak jistě. Tísnivé pocity se jim honily hlavou, jak asi dopadne zámecký výslech. Když přešli přes prostorný dvůr, štěkali na ně psi a ubírali se k vysoké verandě. Na širém prostranství bylo jinak pusto a prázdno. Na schodech ležel stín od košatých kaštanů. Na chodbě jindy tak tiché a osamělé se rozléhaly jejich kroky. Po bílých stěnách byly rozvěšeny obrazy květin, výjevy ze života svatých i lovecké příhody.
    Malý průvod vstoupil do velikého prázdného sálu, na jehož stěnách viselo několik podobizen opatů malovaných na plátně a v životní velikosti. Šli kolem přísných tváří a minuli i krásnou Madonu s roztomilým děvčátkem veselých čtveračivých očí a s kučeravými vlásky. Pod ní tiše hořelo světélko ve skleněné lampičce. Parketová podlaha byla pokryta zelenými koberci. Praskala pod kročeji nenadálých hostí. Sluha je vedl dále přes celý sál do zadní komnaty, která již nebyla tak prostorná. Strop byl ozdoben barevnými pozlacenými freskami a štukami. Těžké záclony na oknech dodávaly této místnosti ponurý ráz. Dlouhý stůl uprostřed byl pokryt bílým ubrusem, na něm se leskl třpytivý kříž mezi dvěma pozlacenými svícny. Kolem stolu byla rozestavena starobylá dřevěná křesla s červeným sametovým povlakem. V jednom rohu byl krb, v druhém skleněná skříň s porcelánem. Na římse krbu stály sloupkové hodiny. Obraz nad krbem znázorňoval nějaký výjev z bible. Nečekali dlouho. Do komnaty vstoupil řeholník, instruktor, který v nepřítomnosti opata spravoval klášterní majetek. S ním přišel starý mnich a zámecký písař. Kadeřavá paruka, která splývala až na ramena a veliké okuláry dodávaly jeho drobné suché postavě značnou důležitost.
    V ruce nesl jakási lejstra a veliký kalamář s brkem. Černý, po kolena dlouhý aksamitový kabátec na rukávech oleštěný a odřený, byl bohatě vyšívaný. Vážným pomalým krokem došli ke stolu a posadili se do křesel. Mnich se zdál starší než vypadal. Černé vlasy na spáncích byly již prošedivělé, bledé, vyholené tváře měly nezřetelný výraz. V tmavých očích se jevila pevná vůle a rozhodnost. Celý výslech vedl velmi opatrně a mírně. Dobře věděl, že touto cestou dojde mnohem dále než přílišnou horlivostí. Znal případ z historie, když v roce 1576 knínický probošt Pavel Grünwald, v aby vyhověl husitským farníkům, zpíval jim při mši česky, dovoloval jim hlasitou zpověď a podával jim pod obojí způsobou.
    Juliána se chovala důstojně. Odpovídala klidně, přiznala se ke své víře a se vší rozhodností odmítala nařčení ze spiknutí. Řeholník rozhodl spravedlivě. Ať si ponechá svou víru, avšak každá rebelie bude přísně potrestána. Musel učiniti toto rozhodnutí, neboť tehdejší císař Josef II. byl ve věcech náboženských velmi snášenlivý. Hned v prvních měsících svého panování vydal roku 1781 tzv. toleranční patent, kterým bylo povoleno vyznávat svobodně a veřejně své náboženství. V rodině Juliány Kostíkové došlo později k tragedii. Jeden z potomků se přihlásil ke katolické víře. Otec marně synovi domlouval a marně ho prosil, aby tak nečinil. Když nic nepomohlo, jednoho dne svého syna v rozrušení mysli mezi Světlou a Cetkovicemi zavraždil.

obr vyslech

Obec

Rozhlas v mobilu

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:5
DNES:458
TÝDEN:3005
CELKEM:2071694

Svoz odpadů

Únor 2025
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6
7
8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22
23
24 25 26 27 28 1 2
Kalendář svozu odpadu

Meteostanice

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

nahoru