Mateřská škola

„Přála bych si,
aby všichni naši učitelé ve  svém nekrásnějším povolání
zůstali skutečnými inženýry lidských duší,
a našim dětem přeji, aby vyrůstaly v míru
 a staly se dobrými občany naší krásné vlasti.“
(Anna Říhová)
     Mateřská škola v Šebetově má dlouholetou tradici. Již koncem 19. století existovala v Kapouňatech dětská opatrovna, kterou zde nechala zřídit pro děti svých zaměstnanců a poté finančně podporovala baronka Charlotta Königswarterová. Současně také zřídila nadaci, ze které byli finančně podporováni nemajetní žáci a nadaní šebetovští studenti.

     Na tradice opatrovny navázala v roce 1940 obec, která v tomto roce přistoupila ke zřízení vlastní mateřské školy. Za tím účelem zaslala šebetovská školní rada a obecní zastupitelstvo příslušnou žádost na Zemskou školní radu do Brna, která svým výnosem č. 48 925 ze dne 10. září 1940 uvedené žádosti vyhověla.

     Pro potřeby nově zřízené mateřské školy byla uvolněna jedna místnost v přízemí základní školy. První učitelkou se stala Anna Benešová, jako opatrovnice v ní působila Hedvika Kopalová, která byla zpočátku placena z příspěvků rodičů dětí, které školu navštěvovaly. Její měsíční mzda činila 5 korun na jedno dítě. V prvním roce trvání zdejší MŠ do ní bylo zapsáno 34 dětí, z toho 22 chalpců a 12 děvčat. O krytí finančních nákladů spojených se správou  školy, jejím vybavením i provozem se postarala obec.

     Uvedený stav trval do počátku školního roku 1945/46, kdy byla mateřská škola ze správy základní školy vydělena a stala se samostatným subjektem. Její první ředitelkou byla Anna Benešová, jako opatrovnice  zde i nadále působila paní Hedvika Kopalová ze Šebetova. I po této změně  však spolu obě školy velmi úzce spolupracovaly, což se projevilo např. v tom, že obě školská zařízení pořádala společné akce, jako besídky, návštěvy filmových a divadelních představení, zájezdy, apod.

     O paní učitelce a zároveň i první ředitelce šebetovské mateřské školy je ve školní kronice poznamenáno, že se narodila v Moravské Chrastové, kde také absolvovala obecnou a měšťanskou školu. Poté pokračovala v dalším studiu na rodinné škole a po jejím ukončení složila externí učitelskou zkoušku způsobilosti pro učitelky mateřských škol v Brně. Svou učitelskou dráhu zahájila v Novém Přerově, v tehdejším mikulovském okrese. Poté následovalo několik let na různých státních mateřských školách, z nichž posledním působištěm před pohnutými podzimními událostmi roku 1938 se stala mateřská škola v pohraniční Německé Bělé, odkud však musela Anna Benešová odejít po odstoupení československého pohraničního území silnějšímu Německu do vnitrozemí. Útočiště našla nakrátko na Mateřské škole v Brně-Maloměřicích, pak v Blížkovicích, odkud byla 1. září 1940 přeložena na nově zřízenou Mateřskou školu v Šebetově, kde poté působí až do roku 1962, kdy odešla na zasloužený odpočinek.

     O tom, jak probíhal první školní rok  samostatné MŠ v Šebetově se nám ve školní kronice dochovalo následující povídání:

     „Dnem 1. září 1946 byla Mateřská škola v Šebetově osamostatněna. Školní rok byl zahájen 2. 9. 1946. Zapsáno 24 dětí, z toho 9 chlapců, 16 dívek. Všechny děti jsou národnosti české, náboženství římskokatolického. Učitelka Anna Benešová, která byla na zdejší školu při jejím zřízení ustanovena, působí na škole dále.

     28. říjen jsme oslavili školní besídkou. 6. prosince přišel za našimi dětmi Mikuláš. To bylo radosti z dárků  i  pochvaly dobrého starce. Dne 22. prosince jsme společně s rodičovským sdružením připravili vánoční stromeček ve škole s pěkným programem a bohatou nadílkou. Narozenin presidenta Osvoboditele vzpomenuto 7. března zapálením Vatry. Den osvobození oslaven společně se všemi místními složkami v sále kina 12. května. Svátek matek oslaven besídkou dětí pro maminky. V Týdnu dětské radosti jsme chodily na vycházky  a na jahody.

     Místní školní rada je společná pro školu obecnou a mateřskou. Předsedou je pan Alois Hrdý, jednatelem pan Alois Jakubec, pokladníkem pan Tomáš Lujka, členy výboru jsou pánové Ladislav Žďárský, Jan Geršl a paní Anna Vojtěchová. Škola nemá vlastní budovu ani zařízení. Práce ve škole je ztížena nedostatkem pomůcek a obrazů. V letošním školním roce jsme si pořídili z výtěžků besídek maňáskové loutky. Od 1. září 1946 byla správa mateřské školy osamostaněna a správou pověřena učitelka Anna Benešová. Školní rok byl ukončen 28. června s 24 dětmi.“

     Dne 1. října 1947 přichází na školu hospitovat slečna Otilie Geršlová z Knínic, aby mohla po roce vykonat zkoušku způsobilosti pro učitelky mateřkých škol. V tomto roce je školní učebna vybavena novými stolečky a židličkami v hodnotě 8 000 korun, které byly pořízeny z daru ministerstva školství a osvěty. Dalších 10 000 korun bylo následující rok poskytnuto tímtéž ministerstvem jako subvence na  pokrytí podlahy linoleem. Ve školní kronice je o tom uvedeno:

      „Z daru ministerstva školství a osvěty v Praze ve výši 10 000 Kč bylo zakoupeno korkové linoleum od firmy Chmelík v Brně. Podlaha je linoleem ze tři čtvrtin pokryta. Učebna svou čistotou a bezprašností každého návštěvníka naší školy překvapí. Každodenní vytahování třísek z dětských prstíků a kolen je ukončeno.  Sukovitou podlahu upravili a linoleum zdarma položili dělníci firmy Vladimír Sázavský Jan Geršl, František Pospišilík, Antonín Rozenberg a Slávek Snášelů.“

     Do dalšího poklidného vývoje školy zasáhly dramatické události počátku roku 1948. O tom, jak se nové politické poměry po únorovém převratu odrazily i na životě malých školáčků svědčí i následující zápisy ve školní kronice:

      “Dne 6. dubna 1948 jsme za účasti všech dětí slavnostním způsobem umísťovali v učebně obraz generalisima J. V. Stalina. Dne 22. dubna jsme poslouchali z rozhlasu pásmo na oslavu zákona o jenotném školství.  5. listopadu vzpomenuto Velké říjnové revoluce ukázkou obrázkových časopisů a pohádkovým způsobem  vylíčen význam říjnové revoluce. Svátek pana presidenta oslaven 22. listopadu společně s národní školou zpěvem a rytmickými tanečky.  21. ledna  1949 vzpomenuto úmrtí V. I. Lenina, ředitelka dětem vyprávěla o dětství a mládí velkého vůdce. Dne 9. května oslavila škola mateřská s národní Den vítězství. Svátek matek oslaven v sále u Odehnalů dne 14. května pod heslem Matka budovatelů, bojovnicí za mír.“

      Zajímavé však jsou i další zápisy z tohoto období: „Na jaře jsme pilně sbírali šišky, nasbírali jsme nejméně 100 kg a 50 kg lesního roští.  V Týdnu dětské radosti jsme byli v Boskovicích na divadle Pohádka o zlatém klíči a živé vodě. Za příznivého počasí chodili jsme do lesa, zvláště  v době zrání jahod, které děti rády sbíraly a na nichž si vždy pochutnávaly.  Vyvrcholením  Týdne dětské radosti byla výstavka prací našich dětí spojená s veřejnou besídkou na hřišti a s velmi štědrou nadílkou všem přítomným  dětem.“

      Ve školním roce 1950/51 bylo školní vyučování narušováno častým střídáním vyučujících. Dne 1. února 1951 nastupuje na mateřskou dovolenou ředitelka školy Anna Benešová provdaná Říhová a místo ní přichází v březnu na školu paní učitelka Kohoutková z Horního Štěpánova. Krátce nato však onemocněla zápalem plic a na výpomoc přichází Anna Vojtěchová z Knínic.  Od 1. října 1952 působí na MŠ krátce  jako učitelka Dana Slámová, která je však 1. prosince přeložena na MŠ do Kunštátu.  18. února proto opět přichází na výpomoc Anna Vojtěchová. Uvedená tíživá situace se mění 1. listopadu 1953, kdy se do školy opět vrací její ředitelka Anna Říhová a Anna Vojtěchová přechází  jako učitelka na Národní školu v Šebetově. V říjnu 1954 vypomáhá na MŠ při delší nemoci ředitelky Marie Šubrtová, učitelka z MŠ v Boskovicích. V tomto školním roce bylo poprvé ustaveno SRPŠ odděleně od školy národní, současně byl MNV požádán  o přidělení místnosti  pro potřeby MŠ v nově získané budově. V roce 1957 totiž získal šebetovský národní výbor od Krajského výboru v Brně do svého vlastnictví vilu č. 108, která byla dostatečně prostorná na to, aby zde vedle úřadovny MNV mohly být upraveny také prostory  pro děti mateřské školy. Žádosti bylo vyhověno, avšak k adaptaci místností došlo teprve až v roce 1958, kdy se  MŠ do nových prostor v budově MNV skutečně přestěhovala. O této významné události je ve školní kronice poznamenáno:

      „Školní rok 1957/58 byl zahájen slavnostně společně s národní školou za přítomnosti předsedy MNV a zástupců rodičů a maminek dětí. Již během prázdnin připravovala ředitelka školy významnou událost v životě MŠ v Šebetově, totiž její přestěhování po 17 letech do budovy MNV. V budově MNV bylo vyhrazeno přízemí mateřské škole. Při prohlídce před adaptací  odpuzovaly přímo tyto místnosti vzhledem, byly zanedbány a hned v prvním okamžiku bylo vidět, jaká velká starost a práce nás čeká, než budou moci vyhovovat svému nynějšímu účelu. Díky však brigádám pracovníků, maminkám, pečlivou opravou stropů, natřením oken, dveří, úpravou umývárny, dostavil se výsledek až překvapující. Dnes patří naše škola k nejlepším v okrese. Je dobře též připomenout starostlivou péči a ochotu našeho tajemníka MNV J. Geršla.

     20. září bylo již vše připraveno k slavnostnímu zahájení provozu naší školy v novém domově. Byli pozvání zástupci ONV, kteří se však k naší lítosti nedostavili, a zástupci veřejného života, patronátu v Šebetově, rodičů a dětí. Předseda MNV vysvětlil přítomným ve svém projevu, kolik práce a jakých finančních prostředků si vyžádala úprava naší školy, ředitelka školy ve svém referátu O vývoji mateřské školy v Šebetově zavzpomínala, jak se probíjel život mateřské školy.

      Slavnostní náplň naší slavnosti dala pí ředitelka Ferulíková, která s nevšení ochotou zazpívala Křičkovy Dětské písně. Do školy bylo zapsáno 26 dětí, během roku přistupovaly mladší děti a počet zapsaných stoupl na 30. Docházka byla dobrá, jenom v zimních měsících onemocněla většina dětí epidemickou chřipkou, tím byla docházka v lednu a únoru slabší.  Na začátku školního roku bylo ustaveno SRPŠ. Složení výboru: předsedkyně Jiřina Říhová, místopředseda Marie Havelková, jednatelka Marie Kejíková, členové výboru Marie Axmanová, Anna Janků, Anna Říhová.

       Návštěva schůzek SRPŠ byla pěkná, zájem o referáty učitelky z oboru výchovy dětí byl veliký a výsledky této pedagogické propagandy byly patrny na výchově dětí. Zlepšila se docházka, děti chodily do školy čisté a byly utvrzovány kulturně hygienické návyky. Maminky ochotně pomohly při přípravě zimní besídky, kterou letos pořádala mateřská škola samostatně v neděli 19. prosince 1957. Program byl bohatý a děti byly obdarovány sáčky cukroví a pomeranči.

      Během roku děti vystupovaly při veřejných oslavách, jako VŘSR, MDŽ, oslavách 13. výročí osvobození naší vlasti. Děti měly vždy pěkný program a největší úspěch. VŽ připravil k MDD pohoštění pro děti a dětskou slavnost. 3. června 1958 vítaly naše děti sovětské turisty u nás. Věnovaly jim pokrývečky na památku. V neděli 22. června jsme s nejstaršími dětmi a 1. a 2. postupným ročníkem národní školy byli na výletě autobusem v zoologické zahradě a motorovou lodí jsme se projeli na Knínické přehradě. 6. července cvičily naše děti na Sokolském dni.

     Také letos byly děti pravidelně prohlíženy naším školním lékařem MUDr. J. Mikulou. Byly očkovány proti obrně.  Byl jim podáván v zimních měsících rybí tuk a vitamín C. Dr. Mikula na svých zdravotnických přednáškáczh informoval rodiče, jak pečovat o zdraví dětí. K prázdninové docházce bylo přihlášeno 17. dětí, pro příští rok zapsáno 26 dětí.“

     1. ledna 1959 odchází na zasloužený odpočinek dlouholetá školnice paní Hedvika Kopalová, která začínala  s učitelkou a pozdější ředitelkou školy Annou Říhovou MŠ v Šebetově budovat. Na rozloučenou jí byla věnována kniha a kytička. Novou školnicí se stala Olga Jakubcová, která však po půl roce rozvázala ze zdravotních důvodů pracovní poměr a na její místo nastoupila Marie Pátečková. V tomto roce uzavřela MŠ patronátní smlouvu s místním JZD  a  s místními dřevařskými závody.Ve školním roce 1959/60 byl v MŠ zahájen celodenní provoz, což s sebou ve svých počátcích přinášelo řadu problémů a těžkostí.  Vzhledem k liknavosti řemeslníků, kteří neplnili v termínu uložené úkoly, však mohl být celodenní provoz zahájen teprve až 1. listopadu 1959. O tom, s jakými těžkostmi se tehdy ředitelka MŠ Anna Říhová musela potýkát, nás seznamuje zápis ve školní kronice:

     „Celodenní provoz na škole nemohl býti 1. září zahájen, protože  kuchyň nebyla v určeném termínu liknavostí řemeslníků, a to kamnáře, malíře a stolaře, připravena k provozu. Velkou starost měla ředitelka školy s obsazením místa kuchařky. Přes výzvu MNV se nikdo o toto místo nepřihlásil, až se přihlásila o tuto práci paní Marie Žďárská z Knínic. Vyučovalo se prozatímně tak, že děti chodily do školy od půl osmé,  pak šly domů na oběd a ihned po obědě se vracely a byly ve škole bez stravování do 15 hodin.

     Aby 1. listopadu mohl býti celodenní provoz zahájen, požádala ředitelka školy rodiče, aby pomohli při konečné úpravě a vyčišťování potřebných místností. Přes naléhavost pomoci se dostavily jen 4 maminky, a to: paní Jančíková, Havelková, Křížová a Dobešová. Šatna byla přemístěna na chodbu, ale nastala opět nová starost, jak přepažit dlouhou chodbu a upravit tak, aby mohla sloužit svému účelu a aby v ní nebylo dětem zima. Konečně se zhotovení přepážky ujal patronátní závod Středomoravské dřvařské závody, závod Šebetov. Z daru patronátního závodu a z příspěvku z  rozpočtu MNV byly dlaždice na chodbě pokryty červeným korkovým kobercem a chodba je nyní svou úpravou a výzdobou vkusně vyřešena a dobře slouží svému účelu.

     Celodenní provoz na škole byl konečně 1. listopadu zahájen. První starosti nám nastaly s předpisem jídelníčků, aby dětem chutnalo a abychom finančně též vyšli. Všichni zaměstnanci školy se podíleli na zdárných začátcích, a ty byly po počátečních potížích zdolány s úspěchem. Vedoucí školní jídelny byla jmenována soudružka učitelka M. Grulichová, která se pečlivě starala o zásobování naší celodenní školy.  Z přihlášených 26 dětí do celodenní mateřské školy zbylo 20, některé maminky neuváženě děti přihlásily, aniž  promyslely řádně zavedený režim dne. Hlavně odpolední odpočinek dětí byl rodičům překážkou.

     První počátky celodenního provozu jsou těžké, školní jídelna nemá svůj sklep. Brambory máme uskladněné na druhé části obce a dovážíme je i v zimě po částech na vozíku. Ale i množství zásob se nesnadno přechovává. Na žádost ředitelství školy byla škole v květnu 1960 přidělana z ONV lednička značky Calex 100. Opět nevšední dík při všech starostech a práci s úpravou a zahájením celodenního provozu patří s. tajemníkovi MNV J. Geršlovi.“

      Počátkem školního roku 1960/61 dochází opět ke změně v učitelském sboru. V srpnu je přeložena na MŠ do Svitávky učitelka M. Grulichová a na její místo přichází 25. srpna 1960 Dagmar Richterová z Boskovic, která právě dokončila studium na Pedagogické škole v Boskovicích. Počátek školního roku nedopadl dobře ani pro ředitelku školy Annu Říhovou, jejíž malá dcerka onemocněla infekční žloutenkou  a na výpomoc v době její karantéty byla do Šebetova přidělana důchodkyně Otýlie Dvořáková.

      V únoru 1961 se ke stravování v MŠ připojily i děti ze šebetovské národní školy. Jídlo bylo zpočátku do školy dováženo, ale pro nedostatek finančních prostředků  (MNV neměl na zaplacení dovozu peníze), byly nakonc děti z národní školy nuceny chodit do MŠ obědvat. Za tím účelem pro ně byla zřízena na chodbě malá jídelnička, která však  zpočátku naprosto nevyhovovala svému účelu.

      2. 12. 1960 probíhala v MŠ hospitace 34 učitelek z celého okresu. Spolu s nimi byla v učebním procesu přítomna  i okresní inspektorka pro MŠ Jana Faifrová. K 1. září 1961 přichází na školu jako nová učitelka Ludmila Kalandrová, která byla současně pověřena vedením školní kuchyně. Ředitelkou i nadále zůstává Anna Říhová, školnicí Marie Pátečková a jako kuchařka působí v té době na MŠ Cyrila Smékalová. 19. března 1962 však Ludmila Kalandrová odešla na mateřskou dovolenou a po dobu její nepřítomnosti ji zastupovaly důchodkyně  Otylie Dvořáková a Marie Formanová.

     Dne  1. září 1962 se se školou loučí její dlouholetá ředitelka Anna Říhová, která odchází na zasloužený odpočinek. Na její místo přichází Helena Střížová, která do této chvíle působila na okrese Znojmo a krátce na okrese Blansko. Se školou  i svými milovanými dětmi se paní ředitelka rozloučila následujícími slovy:

     „Dnem 1. září 1962 odcházím na odpočinek. Zůstanu však i nadále srdcem s našimi dětmi a učiteli. Přála bych si, aby všichni naši učitelé ve svém, nejkrásnějším povolání zůstali skutečnými inženýry lidských duší a našim dětem přeji, aby vyrůstaly v míru a staly se dobrými občany naší krásné země.“

      4. února 1963 se však do školy znovu na krátkou dobu vrátila na zástup za Helenu Střížovou, která odešla na mateřskou dovolenou, než sem byla přidělena nová učitelka paní Smolíková.  Vedením školy byla pověřena Ludmila Kalandrová, která však 18. září 1965 nastoupila rovněž na mateřskou dovolenou, takže počínaje 1. zářím téhož roku je novou ředitelkou MŠ v Šebetově ustanovena Miroslava Zlámalová z Boskovic.

     Dne 1. března 1966 se Helena Střížová znovu vrací do zaměstnání a opět se ujímá funkce ředitelky školy. V září 1966 se vrací také Ludmila Kalandrová.  2. září 1974 posiluje učitelský sbor Věra Sedláková, která sem byla přidělena z mateřské školy ve Vanovicích na záskok za Ludmilu Kalandrovou, která opět odchází na mateřskou dovolenou. Školnicí i nadále zůstává paní Pátečková, kuchařskou Cyrilka Smékalová.

     Dalším významným mezníkem ve vývoji šebetovské mateřinky je rok 1980, kdy je 30. srpna dána do provozu zbrusu nová školní budova. Její slavnostní předávání se setkalo s velkým ohlasem nejen v samotném Šebetově, ale i širokém okolí a dostalo se jí patřičné publicity i v místním a krajském tisku. V článku „Dárek nejmenším“ bylo uvedeno:

     „Od začátku nového školního roku slouží šebetovským dětem nová mateřská škola vybudovaná v akci Z“. Občané Šebetova ji budovali tři roky. Při její výstavbě odpracovali 21 tisíc bezplatných brigádnických hodin a vytvořili tak dílo v hodnotě 4,2 miliony korun.

     Otevření mateřské školy se zúčastnil tajemník OV KSČ s. Oldřich Novotný, předseda ONV s. Josef Přibyl, pracovníci odboru školství ONV i zástupci sedmi závodů, které na výstavbu školy přispěly finančními prostředky.

     Součástí slavnostního zahájení provozu bylo i předání odměn těm, kteří se o výstavbu nejvíce zasloužili. Čestným uznáním rady ONV Blansko za obětavou práci při výstavbě školy byli odměněni ředitelka Helena Střížová a vedoucí stavby František Kopal. Organizacím TJ Sokol a Svazu požární ochrany i dalším deseti jednotlivcům, nejobětavějším brigádníkům, bylo pak předáno čestné uznání Místního národního výboru Šebetov.

     Nová, velmi účelně řešená budova mateřské školy pro 60 dětí, slouží tedy už čtvrtý týden svému účelu. Zbývá ještě dokončit venkovní terénní úpravy na hřišti a zejména dořešit problém tří provozních zaměstnanců, které přislíbily uvolnit JZD Malá Haná, Společný zemědělský podnik a Jihomoravské dřevařské závody. Věřme, že vyjdou vstříc potřebám mateřské školy a umožní tak, aby se provoz tohoto předškolního zařízení rozběhl naplno.“

     V dalším článku se pod titulkem „V Šebetově-Světlé  do nového“  dočítáme:

      „Od počátku letošního školního roku má obec Šebetov-Světlá na okrese Blansko novou školní budovu, jež je určena pro mateřskou školu. Z hlediska stavební technologie je šebetovská mateřská škola třetí školní budovou tohoto druhu v ČSR. Vnější stěny objektu tvoří bílé sádrokartonové panely, montované do železných konstrukcí, pro úpravu vnitřních stěn bylo využito výhod tapetování, mozaik a keramických obkladů. Dvouetážová budova je po celém obvodu prosklená pásy velkých oken. Vnitřní zařízení je zhotoveno z dýhovaného dřeva, barevných umakartů, bytového textilu a koženek. Rozhlas, televize, hudební nástroje a množství pro děti atraktivních hraček, jsou nezbytnými doplňky. Vytápění sporáků ve školní kuchyni elektřinou v kombinaci s plynem, ústřední topení a omývatelné podlahy, zajišťují příkladnou hygienu. Areálový prostor, který má škola k dispozici, činí 2 a půl hektaru. S výstavbou bylo započato v roce 1978 a byl na ni vynaložen náklad 3 240 000 Kč.“

      A jak vše hodnotili zaměstnanci školy samotní a jak probíhal první rok v nové školičce? Nechme za všechny hovořit školní kroniku. V jejím druhém díle se o tomto slavnostním aktu dočítáme ještě další doplňující podrobnosti:

     „Naši nejmenší se dočkali dlouho očekávané nové mateřské školy. Na velmi vhodném a slunném místě byla v akci Z vybudována nová dvoutřídní moderní mateřská škola. Slavnostní otevření a předání do užívání se uskutečnilo 30. srpna 1980 za přítomnosti mnoha hostů. Za OV KSČ v Blansku byl přítomen s. O. Novotný, za ONV s. Přibyl, s. Novák a OŠI s. Hlávková Dana. Mezi dalšími hosty byli zástupci sedmi závodů, které přispívaly sdruženými prostředky: Elitex, Kras, MŠLZ, JZD, SZP, JMDZ, Státní lesy. Mezi čestnými hosty byl také poslanec Federálního schromáždění s. Rozhoň a zástupci složek Národní fronty v obci.

     Personál školy: ředitelka Helena Střížová, učitelky Ludmila Kalandrová, Ludmila Dokoupilová, Jitka Horáková, kuchařky Cyrilka Smékalová, Ludmila Krchňáková, uklízečky Věra Liznová, Stáňa Koutná, topič-údržbář Stanislav Horák. Mateřská škola má celkem devět zaměstnanců.

      Na členské schůzi SRPŠ v září byl stanoven následující výbor SRPŠ: předseda Ludmila Krchňáková, pokladník Eva Rosenbergová, kulturní referent Jiřina Vybíhalová. SRPŠ pracovalo v průběhu celého roku podle zpracovaného plánu práce, výbor se scházel pravidelně jedenkráte měsíčně, členské schůze proběhly čtyřikrát do roka. Akce SRPŠ byly organizovány společně s výborem SRPŠ při ZŠ a bylo jich mnoho. Vánoční besídka, dětský karneval, táborák, sportovní odpoledne, rozloučení s prvňáčky a předávání dárků, výlet do ZOO a na přehradu v Brně, atd. Mimo finanční pomoci škole se v plné šíři podílelo na řešení otázek týkajících se provozu, ale i výchovné práce školy a organizování brigád na úpravě prostranství kolem budovy.

     Výchovná práce byla koordinována Ročním plánem školy a jednotlivé úkoly byly v daném termínu plněny. Velká pozornost byla věnována přípravě pětiletých dětí ve starším oddělení, kde bylo dosahováno dobrých pracovních výsledků. Dá se říci, že pro přípravu těchto dětí se udělalo maximum.

     V průběhu školního roku se nevyskytly celkem žádné závažné problémy. S. učitelky se společně s dětmi zúčastnily všech oslav a slavnostních schůzí, které v obci probíhaly. Svým kulturním vystoupením zpestřovaly program. S. učitelka Dokoupilová se se skupinkou dětí pravidelně zúčasňovala vítání občánků do svazku obce a prováděla relace v RK, s. učitelka Horáková vedla hudebně-recitační kroužek, s. učitelka Kalandrová vedla NA. Při příležitosti MDŽ navštívily děti patronátní závod a předaly dárky ženám. V měsíci knihy-březnu navštívily děti místní lidovou knihovnu, kde si prohlédly výstavku knih a besedovaly s knihovníkem. Všichni zaměstnanci se zúčastňovali pravidelně všech akcí ROH, školení CO atd. Ideověpolitické vzdělávání navštěvovaly s. učitelky při ZDŠ v Knínicích ve složení: Střížová, Kalandrová, Dokoupilová, Horáková a všechny je úspěšně ukončily.

     Spolupráce ze ZŠ byla dobrá. S. učitelky vzájemně hospitovaly a vyměňovaly si zkušenosti a poznatky. Obě s. učitelky z předškolního oddělení se zúčastňovaly metodických sdružení při ZŠ.

     V průběhu školního roku se nevyskytly celkem žádné závažné problémy v provozu. V zimních měsících značně poklesla docházka dětí následkem onemocnění spálou, příušnicemi a zarděnkami a tato situace trvala až do měsíce března. Úraz se u dětí v průběhu školního roku nevyskytl. Na závěr školního roku bylo provedeno za přítomnosti zástupců MNV, SRPŠ a rodičů rozloučení s dětmi, které odchází do ZŠ. Při této příležitosti byly předány dětem knihy a upomínkové karty. Provoz o prázdninách byl uzavřen od 20. 7. do 1. 8. 1981. Zástup s. učitelek po dobu čerpání řádné dovolené prováděla s. Sedláková Libuše a s. Sedláková Naďa – družinářky ZDŠD. Pro školní rok 1981/82 zapsáno 54 dětí.“

     Ve školním roce 1981/82 odchází na zasloužený odopčinek paní kuchařka Cyrilka Smékalová a jako pomocná síla přichází Emilie Jančíková. Stav dalších zaměstnanců zůstává nezměněn. V podobném duchu jako školní rok 1980/81 se nesly v životě šebetovské MŠ i roky následující. Z nich stojí za zmínku  určité změny v personálním složení zaměstnanců školy.V roce 1982 přichází na školu místo Jitky Horákové jako učitelka Anna Bohatcová, která však po roce odchází na mateřskou dovolenou a přichází Ivana Filoušová, která zde působí do 1. 5. 1985, kdy se zpátky vrací Jitka Horáková a Ivana Filoušová přechází na MŠ v Knínicích. V roce 1984 odchází na mateřskou dovolenou také pomocná kuchařka Miluška Jančíková, na jejíž místo nastupuje Božena Smékalová, kterou od 1. března 1985 vystřídala Alena Axmanová. 7. ledna téhož roku nastupuje do školy jako kuchařka s určením pro základní školu ještě Libuše Andrlíková. Rok 1988 byl opět negativně ovlivněn změnami v pedagogickém sboru. 8. května odchází na mateřskou dovolenou znovu Jitka Horáková a 18. května je dlouhodobě hospitalizována v nemocnici paní ředitelska Střížová.      Složitá situace je vyřešena krátkým záskokem Jitky Nejezové a příchodem Ivany Melkové z Vanovic.  Totéž se opakuje v roce 1989, kdy navíc ze školy odcházejí  k 1. srpnu 1989 na vlastní žádost všechny tři kuchařky. Nově přicházejí noví správní zaměstnanci Božena Smékalová, Dana Vybíhalová a Markéta Dokoupilová, provdaná Zuzaníková. Současně přichází na školu také nová učitelka Ilona Pešová, kterou v roce 1994 po dobu její mateřské dovolené zastupovala ve škole Alena Hirtová. 31. srpna 1997 odchází do důchodu dlouholetá správní zaměstnankyně Věra Liznová. K dalším významným změnám dochází v roce 1997, kdy k 31. srpnu mění pracovní poměr paní učitelka Kalandrová a na škole zůstává pouze ředitelka Helena Střížová s učitelkami Ilonou Pešovou a Jitkou Horákovou. Ze správních zaměstnanců zůstávají Božena Smékalová, Dana Vybíhalová, Markéta Zuzaníková a údržbář Stanislav Horák. K zatím poslední změně došlo ve školním roce 2000/1, kdy ze školy odešla paní Smékalová, kterou nahradila ve funkci pomocné kuchařky a uklízečky paní Alena Dvořáčková, takže na přelomu nového století a tisíciletí bylo složení správních zaměstnanců  MŠ následující: ředitelka Ilona Pešová, učitelka Jitka Horáková, hlavní kuchařka Dana Vybíhalová, uklízečka Alena Dvořáčková, školník a zároveň topič v jedné osobě Stanislav Horák.

     V roce 1985 se škola zapojila do nácviku spartakiádní skladby pro rodiče a děti. Cvičilo celkem 16 párů rodičů s dětmi, které se poté předvedly na okresní a místní spartakiádě, která se konala 16. června. Mimo to se děti účastnily také cvičení v Lysovicích, Boskovicích, Velkých Opatovicích, Blansku a v Šebetově. Mimo dětí cvičily také učitelky Jitka Horáková, Ludmila Dokoupilová a paní kuchařka Ludmila Krchňáková, které nacvičovaly skladbu žen. Dvě posledně jmenované se také účastnily vyvrcholení spartakiády v Praze.

     Ve školním roce 1985/86 bylo do MŠ zapsáno 60 dětí, z toho bylo 22 dětí z Vanovic, kde byla v důsledku rekonstrukce MŠ škola uzavřena.

      Významnou událostí následujícího školního roku byla 22. dubna 1987 oslava životního jubilea, 80 let, první ředitelky šebetovské MŠ Anny Říhové, kterou při té příležitosti navštívil kolektiv všech zaměstnanců školy, aby jí k tomuto významnému životnímu jubileu popřál hodně zdraví a spokojenosti v životě. Další zajímavou akcí tohoto školního roku byla 6. listopadu  návštěva bývalé radistky ruského partyzánského oddílu Jermak Diny Šapovalové, která seskočila na podzim roku 1944 se skupinou ruských parašutistů u Račic na Vyškovsku.

     Nejen veselé, ale i smutné chvilky zažili zaměstnancí šebetovské MŠ. To když 2. května 1991 zemřela po těžké nemoci bývalá učitelka MŠ Ludmila Dokoupilová. Odešla tiše, bez slůvka rozloučení vě věku nedožitých 46 let. Kolektiv školy i její bývalí žáčci se se zesnulou důstojně rozloučili dne 10. května 1991 ve smuteční obřadní šíni v Boskovicích. Totéž se opakovalo 10. srpna 1993, kdy následovalo rozloučení s dlouholetou bývalou ředitelkou MŠ Annou Říhovou, která zemřela v požehnaném věku  86 let. Poslední rozloučení se zesnulou se konalo 14. srpna v 11. hodin dopoledne v obřadní síni města Boskovic. 30. září 1993 následovalo ještě rozloučení s dlouholetou kuchařkou MŠ paní Cyrilkou Smékalovou, která zemřela ve čtvrtek 23. září ve věku 67 let.

     Významnou událostí byl v životě šebetovských mateřšťátek také prosincový příjezd brněnského štábu České televize, která po čtyři dny natáčela na různých místech blanenského okresu  pod vedením režiséra Karla Fuksy několik kapitol pro vysílání publicistického a dokumentárního magazínu Maják. O uvedené akci bylo rozsáhle referováno v brněnské Rovnosti, kde byla také zmínka o natáčení v Šebetově:

     „Dějištěm natáčení se stal i Šebetov, kde díky iniciativě členů vzorné jednotky  Pomocné stráže VB vedené Pavlem Tvarogem, vyrostlo v krátké době hezké dopravní hřiště, které využívají děti z tamní mateřské školy. O práci této jednotky bude v komentáři hovořit mjr. Zdeněk Pop z krajské správy SNB v Brně.“ Kronika mateřské školy dále tuto informaci dopřesnila následujícím údajem: „ 4. 12. navštívil naši MŠ štáb ČST Brno, který natáčel do Magazínu Maják ukázkové zaměstnání na dopravním hřišti.“

     Významné změny přinesl do života MŠ v Šebetově revoluční rok 1989. Díky listopadovým událostem se škola mohla oprostit od veškeré angažovanosti a plně se zaměřit jen na důslednou práci s dětmi. Postupně byl opouštěn striktně organizovaný režim práce s dětmi a učitelky přecházejí na uvolněnější zaměstnání převážně hravou formou, prohlubují poznatky a znalosti dětí o přírodě, vesnici a lidem kolem nich. Při práci s malými neposedy využívají ve větší míře přímého pozorování a porovnání. Škola  získává pro svou činnost několik sponzorů, kteří mají radost z toho, že mohou malým capartům přispět ke zlepšení jejich životního prostředí či poznání zajímavých míst naší republiky. Významně se v tomto směru zapojují např. manželé Pospíšilovi z Pohory, kteří darují dětem hračky v hodnotě 4 000 Kč, či Alena a Petr Hirtovi, kteří několikráte uhradili dětem autobus pro jejich výlet do zoologické zahrady v Lešné, nebo manželé Katzmairovi, kteří se rovněž sponzorsky podíleli na organizování školních výletů.

     V roce 1993 je škola svědkem mimořádné události. 19. srpna byla za silné vichřice a průtrže mračen stržena z celé budovy silným větrem střecha a dílo zkázy dokonal silný dešť, který promáčel budovu v obou patrech, díky čemuž musel být provoz školy na dva dny přerušen.Vzniklou havarijní situaci popsala ředitelka školy Helena Střížová ve školní kronice následujícími slovy:

     „Mimořádnou událostí v srpnu byl havarijní stav střechy na budově, která následkem silné vichřice, průtrže mračen a větrného víru byla ve čtvrtek 19. 8. stržena a celá budova byla promáčena silným deštěm v obou patrech. Dva dny bylo nutno přerušit provoz školy a rychle odstraňovat vzniklé závady. Díky velkému úsilí OÚ, členů zastupitelstva, Ing. Habaly a Ing. Rosenberga, dále rodičů, ale také všech zaměstnanců školy se podařilo v úterý 24. 8. opět zahájit provoz a v průběhu týdne i zajistit zhotovení a opravu střechy na budově. Všem patří vřelý dík. K 1. 9.1993 byla škola opět připravena na slavnostní zahájení nového školního roku.“

     K další významné změně v životě šebetovské MŠ dochází v roce 1998, kdy je vyhlášeno školským úřadem v Blansku konkursní řízení na obsazení funkce ředitelky Mateřské školy v Šebetově. Do konkursního řízení se přihlásily tři zájemkyně, a to obě zdejší učitelky: Jitka Horáková, narozená 10. 7. 1957, bytem v Šebetově č. 216, dále Ilona Pešová, narozená 7. 9. 1958, bytem v Boskovicích Jiráskova 18 a Blanka Langerová, ředitelka MŠ v Uhřicích, narozená 10. 11. 1961, bytem v Uhřicích 132. Ředitelkou mateřské školy v Šebetově byla po konkursním řízení jmenována k 1. 7. 1998 paní učitelka Ilona Pešová., které byla škola předána odstupjící ředitelkou ve dnech 29. a 30. června  1998.

     Se svými bývalými spolupracovnicemi se  paní Střížová rozloučila  30. června 1998 mimo jiné následujícími slovy:

     „Chtěla bych  poděkovat všem svým spoluzaměstnancům za dlouholetou spolupráci, pochopení a toleranci. Všem z celého srdce přeji hodně pevného zdraví, pohody, osobních i pracovních úspěchů. Nastupující ředitelce paní učitelce Pešové přeji hodně úspěchů v její náročné řídící práci, pochopení a vstřícnost svých podřízených zaměstnanců.  Pracovala jsem ve funkci ředitelky MŠ v Šebetově 36 roků. Prožívala jsem společně se všemi ostatními chvíle pěkné, ale i někdy tíživé. Přesto pro mě byla práce s dětmi naplněním života, snažila jsem se vždy dětem rozdat celá a doufám, že budou všechny děti na mě v dobrém vzpomínat. Totéž bych si řála i od spolupracovníků. Odcházím sice na odpočinek, ale srdcem zůstávám mezi svými dětmi a spolupracovníky. Všem vám můj vřelý dík. Helena Střížová.“

     Jménem všech zaměstnanců školy se s odstupující ředitelkou rozloučila Ilona Pešová následujícími slovy:

     „Milá paní ředitelko Střížová. Loučím se s Vámi jménem všdch zaměstnanců a dětí v mateřské škole. Právě děti vám děkují za všechny ty společně prožité chvíle, životní rady, moudrosti a zkušenosti, o které jste se s nimi vždy ochotně podělila, a kterými jste jim často pomáhala překonat různé dětské a  životní nástrahy. Váš milý úsměv, optimistická nálada, kterou jste vždy kolem sebe šířila a která je vám tolik vlastní, jsou nezapomenutelné pro všechny a pěknou vzpomínkou na chvíle prožité v mateřské škole. Za celoživotní práci vám děkujeme. Děkujeme vám, že jste sými radami a zkušenostmi nikdy nešetřila a váš pěkný a milý vztah k dětem jsou vzpomínkou, ne kterou se nezapomíná. Děkujem.“

     Další významná změna v životě šebetovské MŠ nastala 1. září 1999, kdy se na přelomu nového století a tisíciletí v důsledku malého počtu narozených a přihlašovaných dětí do školky snížil jejich počet natolik, že se provoz snížil na jednu třídu o 28 dětech. Druhá třída byla využita pro zřízení školní jídelny pro základní školu. A tak nezbývá než popřát dětem i všem zaměstnancům školy v jejich další činosti v novém století i tisíciletí hodně úspěchů.