Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Datum a čas

Dnes je čtvrtek, 30. 11. 2023, 22:35:30

Svátek

Dnes je 30.11.2023

Svátek má Ondřej

Zítra má svátek Iva

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Světový den boje proti AIDS

Anketa

Jaká je Vaše nejoblíbenější doručovací balíková služba?

Celkem hlasů:
13
Hlasování začalo:
24. 10. 2023
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Aktuální počasí

Počasí dnes:

30. 11. 2023

zatazenosesnez

Bude oblačno až zataženo, místy sněhové přeháňky nebo slabé sněžení. Denní teploty -2 až 2°C. Noční teploty -1 až -5°C.

Zobrazit více ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:359
TÝDEN:1786
CELKEM:1839791

Mobilní průvodce

     Mobilní turistický průvodce

Obsah

Úvod

    V době, kdy náš lid neznal ještě písmo, byly nejstarším duchovním projevem národa pověsti, písně, báje a legendy. Přecházely z pokolení na pokolení a měly po všechna staletí pro náš národ veliký význam. Bylo to jediné, co udržovalo náš jazyk a jeho duchovní kulturu vedle běžné hovorové řeči. Nejvíce lidových pověstí v našich zemích vznikalo v 16., v 17., a v 18. stol., mnohé z nich byly ovlivněny již krásnou literaturou psanou, zejména tzv. knížkami lidového čtení.obr úvod

    Dnes nevěříme na čarodějnice nebo na kouzla, na zlé mocnosti a na jiné nadpřirozené věci, ale naši předkové v nich viděli pramen své tvořivosti a fantazie. Lidé se často navštěvovali a scházívali se na přástkách a na dračkách, při nichž si vypravovali o vílách, o divokých mužích, o hastrmanech, o upírech, o vlkodlacích, o můrách, o čarodějnicích i o jiných podivuhodných a nadpřirozených věcech.
    Byly to neskutečné, vybájené pověsti, které činily často z prostých přírodních jevů hrůzostrašné historky. Například světélkující ztrouchnivělé pařezy a stromy byly u našich předků ohnivými muži a světélkování nad bažinami a močály se pokládalo za světlo bludiček, které lákaly pocestné, aby se utopili. Lidé se báli černých a výrazných očí a běda jen vzít takovou ženu s “uhrančivýma” očima do chalupy! Ihned krávy špatně dojily a někdo v domě onemocněl zlou třasavkou.
    U pana Valenty zahradníka, čís. 132 (jeden z nejstarších rodů v Šebetově) se ve staré knížce Rádce, švabachem psané, jsem našel tento zápis: 13. Januárií I.p.1788 přišel od Jewicka Flašinetist a štětkar Franz Kafka zlych oči. Vzali sme štetku na ličeni. Dyž odešel, sin Josef dosta zlau třasawku. Lojkova ho kropila svěcenou vodou ve jménu božím. V tom dňu krávy zle dojili, uhranuti štětku sme hned spálili v peci. Baba Lojková byla tehdy asi nějakým ranhojičem, nebo bylinkářem, poněvadž v knížce je ještě několik jejích předpisů.
    Každý kraj, ba každá vesnice měla své zlé lidi a čarodějnice, lakomce a upíry, měla své pověsti. V Šebetově koluje několik pověstí, které si můžete počíst na následujících stránkách.