O obci

O obci
 

Vesnice Šebetov se rozkládá v severovýchodní části okresu Blansko na jihozápadním úpatí lesnatého vrchu Rychvald (607 m). Půdní pokryv a půdní fond náleží území Malé Hané, jež je nejúrodnější částí blanenského okresu. Toto území patří do celku, který se nazývá Boskovická brázda.

Obec Šebetov byla založena podle pověsti kněžnou Eufemií či Ofkou, manželkou knížete olomouckého Oty I. Sličného. Pověst praví, že když projížděla v kočáře se svým doprovodem naší krajinou, velice se jí zalíbila pro krásu zalesněných kopců a pastvin. Dala zastavit, přivolala vedoucího družiny Šebestiána, kterému všichni říkali Šebesta, a nařídila zde postavit dvůr, nazývaný později Šebetov. Tolik pověst.
Šebetov byl založen na sklonku 11. století, první zmínky jsou k roku 1078. Nejstarší písemná historická zpráva o obci je z roku 1201. Obec byla majetkem kláštera Hradisko u Olomouce.
K Šebetovu patří též část zvaná Zábraní (dříve zde žili domkaři) a osada Kapouňata, která leží na dolním úbočí hřbetu, který je nazýván podle nejvyššího vrchu Mojetín (608 m).
   V obci vás na první pohled zaujmou dvě věžičky. Ty patří průčelí šebetovského zámku. Zámek představuje monumentální, v jádru renesanční stavbu z 2. poloviny 16. století. Upraven byl v interiéru v roce 1614 a v pseudorenesančním slohu do roku 1880. Nachází se zde cenná barokní štuková výzdoba. Byla zde původní rezidence kláštera Hradisko. Nyní je zámek majetkem státu a je veřejnosti nepřístupný, neboť se zde nachází zařízení Sociálních služeb.
Do dnešní doby ho nechal přestavět baron Moric Konigswarter v 80. letech minulého století. Je vroubený zámeckým parkem o rozloze 2,7 ha s 18 jehličnany a 62 druhy listnáčů. Pochází z 30. let minulého století. V roce 1880 byl park spojen se zámkem železným obloukovým mostem a byla provedena velmi citlivá, přírodní krajinářská kompozice. Vzácných dřevin najdeme v parku poměrně málo: tsga kanadská, vzácná forma habru obecného s hluboce laločnatými listy, nahovětvec kanadský, liliovník tulipánokvětý, platan javorolistý, dub velkoplodý a kulturní forma lípy velkokvěté s nepravidelně vykrajovanými listy. Z průčelí zámku se nabízí pohled na náves jejímž středem dříve protékal nepatrný potůček. Náves tvoří dvě řady selských usedlostí těsně vedle sebe postavených ve směru silnice, která směřuje od západu k východu, aby na východním konci návsi, před branou zámeckého parku, náhlým, téměř 90 stupňovým úhlem zabočila k jihu. V těchto místech se nachází sídlo obecního úřadu. Uprostřed návsi se nachází sousoší Jana Nepomuckého. Jde o velmi kvalitní práci z roku 1724. Před zámkem je socha Panny Marie s křížem.

Historickou stavbu z roku 1842 představuje kaple sv. Anny na návrší nad obcí - je výrazně umístěna a tvoří doklad dobového romantismu.
Od kaple nelze přehlédnout místní koupaliště, kde je vybudován i stánek s občerstvením a nad ním kemp U Lemura.
    Východně od Šebetova, na břehu spojujícím Mojetín s Rychvaldem, těsně u silnice vedoucí na Pohoru a na Štěpánov stojí osamělá myslivna a asi o tři kilometry dále socha sv. Barbory, památka z doby kláštěra Hradisko. Na místě myslivny býval hospodářský dvůr "Na kopci". Bývalý majitel panství hrabě Karel Strachwic pojmenoval dvůr Karlsberg. V současné době se používá jméno Karlov. V těchto místech je možno sejít zpět do vesnice lesem Obora (v dřívějších dobách zde byla chována vysoká zvěř).

 V líbezném údolí říčky Bělé, která je součástí chráněného přírodního parku ŘEHOŘKOVO KOŘENECKO (20 km²) se nalézá samota Pilka. Dříve to byla panská vodní pila, která však byla přeložena  do níže na vodě ležícího Melkova.
Severovýchodně od Šebetova, těsně pod zalesněným úbočím Rychvaldu se nachází Mořicův dvůr (pojmenovaný podle hraběte Mořice Strachwice).
Na jižním konci silnice do Knínic stojí pozůstatek budov panské sladovny. Od roku 1922 se v ní nepracuje. Tento objekt býval původně cukrovarem, ale pro nedostatek vody byl tento jediný cukrovar Malé Hané zrušen a přizpůsoben výrobě sladu.
Západním směrem silnicí na Vanovice dojdeme k zastávce jednokolejné železniční trati vedoucí ze Skalice na Svitavou přes Boskovice do Velkých Opatovic. Trať byla vystavěna v roce 1908 po dlouhých průtazích.
Centrum života obce je umístěno v blízkosti křižovatky se zastávkou autobusů. Najdete zde budovu základní školy, pošty, zdravotního střediska s výdejnou léků, kulturního domu s kinem a obchody s potravinami a průmyslovým zbožím.

Symboly obce

Dle nejstarší pečeti měla obec ve znaku cimbuří, pod ním radličku nebo krojidlo a po obvodu pečeti nápis PECZET OBECNI DIEDINI SCHEBETOWA. V roce 1998 však byl navržen a 18. června 1998 schválen nový obecní znak, který více charakterizuje a dokumentuje historii obce. Na modrém štítu je v horní části znaku umístěna zlatá kvádrová zeď se čtyřmi červeně krytými stínkami, v dolní části štítu je na modrém podkladu stříbrná radlice dolů ostřím otočená, která symbolizuje zemědělský charakter obce, uprostřed štítu je umístěno červené břevno se stříbrnou, zlatě ozdobenou biskupskou mitrou symbolizující dřívější příslušnost Šebetova k hradišťskému klášteru. Z uvedeného znaku vychází také obecní prapor, jehož list tvoří dva vodorovné pruhy: červený, se žlutě zdobenou mitrou a žlutý se třemi modrými čtvercovými mezerami. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Původní pečetní znak	Znak obce	Prapor obce
Vektorizované symboly obce Šebetov roku 2020 ke stažení v archívu *.zip znak     vlajka Informace k symbolům obce Žádost: 27. 3. 1998. Jménem obce žádost podal Zdeněk Čížek, starosta obce. Autor návrhu znaku: Bočkova heraldická a genealogická společnost Bystřice nad Pernštejnem. Oznámení při PPH: 14. 5. 1998, PhDr. Martin Přibáň, kladné vyřízení žádosti. Projednáno v PPH: 4. 5. 1998. Rozhodnutí při PS PČR: 4. 6. 1998, č. 52. Blason: Modrý štít je dělený širokým červeným břevnem se stříbrnou mitrou zlatě zdobenou. V horním poli je zlatá kvádrová zeď se čtyřmi stínkami s červenými stříškami, v dolním poli je položená stříbrná radlice špicí doprava. Výklad znaku: Hlavní figurou obecního znaku je stříbrná mitra, která připomíná klášter Hradisko u Olomouce, kam obec i celé šebetovské panství náležela. Námět kvádrové zdi a radlice byl převzat ze staré obecní pečeti. Radlice má zároveň poukazovat na zemědělský charakter obce. Tinktury byly použity dle uvážení autora znaku a nejsou v rozporu s heraldickými pravidly.

Základní údaje

Podrobné statiské údaje na portále ČSÚ