Mateřská škola

„Přála bych si,
aby všichni naši učitelé ve  svém nekrásnějším povolání
zůstali skutečnými inženýry lidských duší,
a našim dětem přeji, aby vyrůstaly v míru
 a staly se dobrými občany naší krásné vlasti.“
(Anna Říhová)
     Mateřská škola v Šebetově má dlouholetou tradici. Již koncem 19. století existovala v Kapouňatech dětská opatrovna, kterou zde nechala zřídit pro děti svých zaměstnanců a poté finančně podporovala baronka Charlotta Königswarterová. Současně také zřídila nadaci, ze které byli finančně podporováni nemajetní žáci a nadaní šebetovští studenti.

     Na tradice opatrovny navázala v roce 1940 obec, která v tomto roce přistoupila ke zřízení vlastní mateřské školy. Za tím účelem zaslala šebetovská školní rada a obecní zastupitelstvo příslušnou žádost na Zemskou školní radu do Brna, která svým výnosem č. 48 925 ze dne 10. září 1940 uvedené žádosti vyhověla.

     Pro potřeby nově zřízené mateřské školy byla uvolněna jedna místnost v přízemí základní školy. První učitelkou se stala Anna Benešová, jako opatrovnice v ní působila Hedvika Kopalová, která byla zpočátku placena z příspěvků rodičů dětí, které školu navštěvovaly. Její měsíční mzda činila 5 korun na jedno dítě. V prvním roce trvání zdejší MŠ do ní bylo zapsáno 34 dětí, z toho 22 chalpců a 12 děvčat. O krytí finančních nákladů spojených se správou  školy, jejím vybavením i provozem se postarala obec.

     Uvedený stav trval do počátku školního roku 1945/46, kdy byla mateřská škola ze správy základní školy vydělena a stala se samostatným subjektem. Její první ředitelkou byla Anna Benešová, jako opatrovnice  zde i nadále působila paní Hedvika Kopalová ze Šebetova. I po této změně  však spolu obě školy velmi úzce spolupracovaly, což se projevilo např. v tom, že obě školská zařízení pořádala společné akce, jako besídky, návštěvy filmových a divadelních představení, zájezdy, apod.

     O paní učitelce a zároveň i první ředitelce šebetovské mateřské školy je ve školní kronice poznamenáno, že se narodila v Moravské Chrastové, kde také absolvovala obecnou a měšťanskou školu. Poté pokračovala v dalším studiu na rodinné škole a po jejím ukončení složila externí učitelskou zkoušku způsobilosti pro učitelky mateřských škol v Brně. Svou učitelskou dráhu zahájila v Novém Přerově, v tehdejším mikulovském okrese. Poté následovalo několik let na různých státních mateřských školách, z nichž posledním působištěm před pohnutými podzimními událostmi roku 1938 se stala mateřská škola v pohraniční Německé Bělé, odkud však musela Anna Benešová odejít po odstoupení československého pohraničního území silnějšímu Německu do vnitrozemí. Útočiště našla nakrátko na Mateřské škole v Brně-Maloměřicích, pak v Blížkovicích, odkud byla 1. září 1940 přeložena na nově zřízenou Mateřskou školu v Šebetově, kde poté působí až do roku 1962, kdy odešla na zasloužený odpočinek.

     O tom, jak probíhal první školní rok  samostatné MŠ v Šebetově se nám ve školní kronice dochovalo následující povídání:

     „Dnem 1. září 1946 byla Mateřská škola v Šebetově osamostatněna. Školní rok byl zahájen 2. 9. 1946. Zapsáno 24 dětí, z toho 9 chlapců, 16 dívek. Všechny děti jsou národnosti české, náboženství římskokatolického. Učitelka Anna Benešová, která byla na zdejší školu při jejím zřízení ustanovena, působí na škole dále.

     28. říjen jsme oslavili školní besídkou. 6. prosince přišel za našimi dětmi Mikuláš. To bylo radosti z dárků  i  pochvaly dobrého starce. Dne 22. prosince jsme společně s rodičovským sdružením připravili vánoční stromeček ve škole s pěkným programem a bohatou nadílkou. Narozenin presidenta Osvoboditele vzpomenuto 7. března zapálením Vatry. Den osvobození oslaven společně se všemi místními složkami v sále kina 12. května. Svátek matek oslaven besídkou dětí pro maminky. V Týdnu dětské radosti jsme chodily na vycházky  a na jahody.

     Místní školní rada je společná pro školu obecnou a mateřskou. Předsedou je pan Alois Hrdý, jednatelem pan Alois Jakubec, pokladníkem pan Tomáš Lujka, členy výboru jsou pánové Ladislav Žďárský, Jan Geršl a paní Anna Vojtěchová. Škola nemá vlastní budovu ani zařízení. Práce ve škole je ztížena ned