Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pátek, 20. 10. 2017, 8:51:25

Svátek

Dnes je 20.10.2017

Svátek má Vendelín

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den stromů
  • Světový den osteoporózy

Zítra má svátek Brigita

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Den původních odrůd jablek

Anketa

V obci byl otevřen Minimarket KEVIN. Chodíte tam nakupovat?

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 10. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Ráno a dopoledne místy zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Zobrazit více ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 8
DNES: 325
TÝDEN: 3468
CELKEM: 558317

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mobilní průvodce

     Mobilní turistický průvodce

Obsah

Z á m e c k ý   p o k l a d

    Když nastoupil císař Josef II. na trůn, počal ihned zavádět pronikavé opravy a novoty. Mezi nimi bylo hromadné rušení klášterů, které zabavil stát. Ponechával jenom ty, jejichž členové se zabývali vědeckou prací, vyučováním mládeže, ošetřováním nemocných a podobně. Řeholníci ze zrušených klášterů musili ihned odejít a byli dosazováni na nově zřízené nebo na neobsazené fary. Ze jmění zrušených klášterů byl zřízen náboženský fond, ze kterého byly vydržovány fary.
Bohužel utrpěla při tom zase starší česká literatura. Neznalostí a neschopností císařských úředníků, kteří zrušení klášterů prováděli, přišlo nazmar veliké množství uměleckých předmětů a knih. Špatným opatřením na vozech, byl náklad vydán slunci, větru a dešti po cestě, a tak bylo zničeno mnoho vzácných rukopisů a památek.
    Klášter na Hradisku byl zrušen 18. srpna 1784.obr poklad
    Pověst podle pana Kavana, kastelána na zámku.
Srpnové odpoledne se již chýlilo k večeru. Lesklý sluneční kotouč zvolna přecházel k vanovickému obzoru. Od Knihnic byl vidět na císařské silnici obláček prachu, který se přibližoval velmi rychle k Šebetovu.
Za malou chvíli již bylo vidět koně v plném trysku. A blíže se objevil i jezdec, zaprášený bílým prachem daleké cesty. Špinavě zapocený hnědák, pokrytý pěnou, nesl mladého muže snědých tváří a smělých očí, které byly zpola zakryty velkým kloboukem s chundelatým pérem. Na sedle visely dvě pistole, po boku se houpal lesklý kord.
    Představený řeholníků na zámku právě dokončil večerní modlitby. Byl již starý a sešlý, seděl v lenošce a podřimoval. V komnatách se stmívalo, když před branou zazněla kopyta koně osamělého jezdce. Na dvoře zařinčely ostruhy a na schodech se ozvaly rychlé kroky. Na galerii se objevil vrátný Damian s mladým důstojníkem a podával svému představenému list opatřený pečetěmi. “Císařský posel z Vídně jej právě přinesl.
Doneste svícen, bratře Damiane,” řekl představený a rozbaloval list pentličkou obtočený.
    Nastal večer. Do šera vystupovaly černé obrysy zámeckých budov, plamen svící se chvěl a skotačil po lesklých předmětech v pokoji. Mnich četl a jeho hlava vrhala špičatý stín. Před ním stál mladý důstojník v pozoru, pod levou paží držel klobouk se širokou střechou a jeho hnědé, zkadeřené vlasy padaly na bílý límec světlého kabátce.
    Pojednou depeše vypadla představenému z třesoucích se rukou na zem a rozevřela se s odchlípeným rohem. Sevřel v rukou svoji hlavu a chvíli zůstal nepohnutý a mlčenlivý. Pak rychle vstal a poručil: “Bratře Damiane, svolejte ihned všechny zámecké obyvatele na nádvoří.” Když dozněl zámecký zvonec, sešel s důstojníkem pomalým krokem se schodů. Pak před vysokým portálem přečetl celému shromáždění císařský dekret, kterým se ruší klášter na Hradisku a veškeré jmění, statky, budovy, polnosti a ostatní zboží se zabavuje ve prospěch státu. Všechen personál, kněží a mniši řádu premonstrátského se okamžitě vystěhují ze zámku a odeberou se do kláštera. Tam budou čekat na další rozhodnutí.
    Byla srpnová vlahá noc. Nebe bylo pokryto tmavými mraky. V dáli se chvílemi zablýsklo. Noční vítr přinášel do místností vůni zámecké zahrady. V košatých korunách stromů mezi potrhanými mraky prosvitlo světlo vycházejícího měsíce.
Také v zámeckých pokojích, ve světničkách a v komůrkách blikalo mdlé světlo svící, lojových kahánků a hořících pochodní. Všechno se chystalo na cestu. Brzy ráno pak vykročili řeholníci cestou na Rychvald, kudy vedla císařská silnice směrem na Konici a dále do Olomouce. Kromě svých osobních věcí si nemohli nic odnést. Císařský dekret byl velmi přísný. Představený si však vyprosil od mladého kurýra velký zámecký kříž, který stál v čele chodby. Kurýr v tom neviděl nic špatného a žádosti vyhověl.
    Později se zjistilo, že kříž byl dutý a že byl v něm uschován zámecký poklad: peníze, zlaté nádobí, kalichy, drahokamy a jiné cenné věci. Tento kříž řeholníci po cestě zakopali na neznámém místě, neboť doufali, že se ještě do Šebetova vrátí a poklad znovu na zámek přinesou. Poněvadž se tak nestalo, drahocenný zámecký poklad ještě dnes čeká na svého objevitele.
    Téže noci, dříve než odešli premonstráti ze zámku, zavalili také tu část sklepů a chodeb, v nichž měli uschovány bečky se vzácným a drahým vínem. Na ty se dosud také nepřišlo.
    Za starých dob byl Šebetov uzavřen na západě i na východě branou. Z vesnice byla ještě jedna cesta a to mezi selskými domy čís. 8 a čís. 9, která vedla na císařskou silnici. Byla také uzavřena brankou.
Po této cestě prý odešli mniši ze zámku i s pokladem. U této cesty byla postavena chaloupka, ve které bydlel Josef Kašpárek, proto se brance říkalo Kašpárkova. Dnes se tam říká V mezírce.