Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je středa, 18. 10. 2017, 7:33:40

Svátek

Dnes je 18.10.2017

Svátek má Lukáš

Zítra má svátek Michaela

Anketa

V obci byl otevřen Minimarket KEVIN. Chodíte tam nakupovat?

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 10. 2017

zata

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a místy i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty 12 až 16°C, při slunečnu kolem 20°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Zobrazit více ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 331
TÝDEN: 1934
CELKEM: 556783

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mobilní průvodce

     Mobilní turistický průvodce

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

N e p o s l u š n ý   r o b o t n í k

obr robotník    Za vlády Marie Terezie nastaly veliké pokroky na poli sociálním, zvláště ve prospěch selského lidu. Stavěly se invalidovny, nemocnice a jiné ústavy. Lid však nejvíce tížila robota, protože povinnosti sedláků po této stránce nebyly nikde písemně vymezeny. Největší část sedláků vůbec nevěděla, jaká je jejich robotní povinnost, pro kterou musili často zanedbávat vlastní půdu.
    Poslední desetiletí vlády Marie Terezie počalo v Čechách velkou neúrodou, ze které vyplynul hlad a nesmírná bída. Tehdy se vydal z matčina rozkazu císař Josef do zamořených krajin, aby vyzvěděl, jaká je tam bída, rozdával chléb a pomáhal, kde a jak jen mohl. Josef se přesvědčil na vlastní oči, že stav sedláků je skutečně zoufalý a rychlá náprava že je nezbytně nutná. Tehdy sloužil také jako podkoní na zámku v Šebetově, jak praví pověst. Císařovna se rozhodla jednat sama, bez ostatních stavů. Roku 1775 byl vypsán robotní patent, kterým sice roboty nebyly zrušeny, avšak alespoň byly pevně stanoveny a na polovici zmenšeny. Sedlákovi, který musil tři dny robotovat pro vrchnost, zbyly rovněž tři dny pro práci na vlastních polích.

    Také Šebetov dostal robotní patent, uchovaný dodnes v archívu. Je psaný švabachem a nadepsán: Tento patent náleží pro obec Šebetovskou: Vydaný sedmýho dne měsíce září, roku 1775 ve Vídni, vytištěný u Jana Tomáše z Trattnern, cís. král. dvorskýho impressora 1775. Mnozí šlechtici a majitelé panství však nedbali nařízení patentu a nutili lid ke stejným robotám jako dříve. Spoléhali na nevědomost a ustrašenost lidu. Mezi ně patřil i šebetovský hrabě Strachwitz.

    Po zrušení kláštera na Hradisku 18. srpna 1784 spravoval panství šebetovské stát. 5. června 1825 bylo panství prodáno hraběti Karlu ze Strachwitzu, c. k. komořímu, rodem z polské šlechty, za 381.000 zlatých. Podle jeho poslední vůle ze dne 11. 4. 1836 převzal toto panství jeho druhý syn Mořic, který na ně nastoupil dne 25. dubna 1837. Výměra celého panství obnášela 17.215 jiter a 593 sáhů. Panství mělo rozsáhlé lesy, které se dělily do šesti revírů. Pole bylo rozděleno ke čtyřem dvorům.
    Starý hrabě byl tvrdý k lidem, nic nepovolil, všechno přísně trestal. Toho roku se na panském hodně urodilo. Pšenice měla klasy tlusté jako palec a žito také hodně slibovalo. Selská políčka byla však chudá, neboť byla špatně hnojená a obdělána. V neděli odpoledne po sv. Markétě chodil dráb s cedulí od čísla k číslu a všude pánovitě poroučel. Každý gruntovník, sedlák, chalupník i podruh se dostaví zítra po východu slunce na žňovou robotu a vezme s sebou ještě dva členy své rodiny. Který hospodář má koně, dostaví se na robotu i s nimi. Lidé sice reptali proti robotě, ale vždy poslechli, neboť věděli, že by bylo zle. Druhý den ráno dráb přepočítával občany a dotazoval se, kdo chybí. Nedostavil se jen Říha. Byl to takový rozuma sedlák. Věděl, že dnes není robotní den, protože to vyčetl v robotním patentu, který' si vypůjčil z obecní truhly a dobře pročetl. Dráb poslal robotníky na pole a sám se vydal za Říhou. Ten sekl žito na svém Padělku. Dráb přišel k němu, zrudl ve tváři jako krocan a zahromoval: "Cože sis to dovolil proti vrchností? Milostivá vrchnost poroučí a ty poslechneš a půjdeš na robotu. Když to neuděláš, dostaneš pětadvacet." Poskakoval zlostí na místě, klel jako pohan. "Však tohle ti přijde draho! Počkej, já ti ukáži, zač je toho loket,“ zahrozil dráb a vztekle odešel. Za chvíli přišel na pole sám hrabě. "Pro neposlušnost a za ohavnou rebelii dostaneš pětadvacet ran, aby tě přešly roupy,“ křičel na sedláka. Ten se jen klidně opřel o kosu a usmíval se. To rozzuřilo hraběte a zvedl lískovku, aby ho udeřil do hlavy. Říha se napřímil, lískovku vyrval hraběti z ruky, pořádně ho vyplatil, zlomil ji přes koleno a odhodil do obilí. To se ještě hraběti nestalo, že by se mu poddaný vzepřel a dokonce holi ho přetáhl. Zaskřípěl zuby, zbledl ve tváři a odešel beze slova. Říha věděl, že tentokrát přestřelil a celý ustrašený čekal, co bude dál.
    Hrabě se však nemstil, obměkčil se a povolil roboty tak, jak bylo předepsáno. A dobře učinil. Lidé chodili pomáhat i ve dnech, kdy měli volno od robot, neboť potřebovali peníze.
obr robotník2