Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je středa, 18. 10. 2017, 7:26:49

Svátek

Dnes je 18.10.2017

Svátek má Lukáš

Zítra má svátek Michaela

Anketa

V obci byl otevřen Minimarket KEVIN. Chodíte tam nakupovat?

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 10. 2017

zata

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a místy i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty 12 až 16°C, při slunečnu kolem 20°C. Noční teploty 10 až 6°C.

Zobrazit více ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 326
TÝDEN: 1929
CELKEM: 556778

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mobilní průvodce

     Mobilní turistický průvodce

Obsah

M o n i t ó r e k

    Byl spíše prostřední rozložité postavy, široký v ramenou, se zlýma očima a chmurným, svraštělým čelem. Zlostný rys kolem tenkých úst napovídal mnoho o jeho povaze. V tváři seděl silný nos, který lehce nabíhal do růžova. Chomáčky šedivých chloupků mu čněly z uší a z nosu. Stále se zlobil a křičel, práskal kolem sebe karabáčem a četná záda panských robotníků a sedláků byl poznamenána jeho rákoskou. Jinak je nepojmenoval než ta holota, nebo bída žebrácká. Říkali mu Monitórek. Odkud se vzalo toto jméno, nikdo nevěděl. Byl panským správcem v zámku, kde ho nazývali panem vrchním.
    Celé panství se před ním chvělo. Robota byla tuhá a odvolání nikde nebylo. Ani na nemocného nedbal. Když se někdo v práci opozdil, byl uzavřen v zámecké šatlavě nebo tělesně potrestán karabáčem. Na panských polích chodili drábové od jednoho robotníka ke druhému a pobízeli k práci. Tam, kde někdo umdléval hladem nebo únavou, svištěly nad hlavami rákosky a důtky. Na konci řemínku měly ještě olověné kuličky, aby to více štípalo a bolelo. Praménky krve tekly mnohokrát venkovanům po zádech. “monitorek2

    Těžce jednou doplatíš za své hrubé chování,” křikl na něho robotník Hrdý, když dostal přes shrbená záda několik prudkých ran. Monitórek se jen zachechtal, bičíkem zamával nad hlavou a zle nadával. “Práce vám nevoní, chásko líná? Jen karabáč vás může trochu rozhýbat!”
Zanedlouho pan vrchní onemocněl jakousi zlou, neznámou chorobou. V obličeji byl celý opuchlý a na těle měl modré škaredé fleky. Už ani na oči neviděl, nemohl chodit a musel ulehnout. Jedna ze služebných mu musela nosit jídlo a krmit ho v jeho zámeckém pokojíku.
Jednoho dne ráno jako obvykle vstoupila do světnice a zděšena, málem upustila podnos se snídaní. Postel byla převrácená a pod ní sténal a naříkal Monitórek.
Rychle přivolala pomoc, pana správce z tohoto nedobrovolného vězení vysvobodili a opět položili do postele. Mysleli si, že správce v bolestech převrátil své lůžko a spadl pod něj. Jejich domněnka však byla mylná, neboť se to opakovalo několik dnů po sobě. Mezi sloužícími se začalo šeptat, že v zámku straší a to se doneslo až k panu hraběti. Když si nechal vše vypravovat, uvažoval, co by se dalo podniknout. Nebyla to jen tak jednoduchá věc. Někdo přece musel do pokoje vstoupit a postel převrátit. Proto rozhodl, aby mu zavolali šebetovského rychtáře Sklenáře. Rychtář pln úzkosti šel do zámku, co zase bude pan hrabě požadovat. Ono se lehko poručí, ale velmi těžko se práce vykonává. Sotva Sklenář vkročil do komnaty, již hrabě rozkazujícím tónem poroučel: “Rychtáři, dnes večer pošleš do zámku dva silné muže, aby hlídali pana vrchního. Ať se hlásí u mne na zámku!”
Vybral tedy dva hromotluky, kteří o sobě tvrdili, že se nikoho a ničeho nebojí. Večer se hlásili oba na zámku, tam dostali dobře najíst i napít a potom se posadili u Monitórka a čekali.
    Čekali a hlídali, ale nedohlídali se. Vše se opakovalo jako dříve. Ráno byla postel převrácená a pod ní byl sténající správce. Oba hrdinové jen krčili rameny a bránili se, že za nic nemohou. Hrabě zuřil a rozhodl poslat na hlídku samého rychtáře. Tomu se mnoho nechtělo, ale proti vůli zámeckého pána se nedalo nic dělat. Posadil se večer v rohu pokoje a čekal. Pocity to nebyly zrovna nejpěknější, setkat se se strašidlem, zkrotit je a přivést svázané řetězem panu hraběti. Když na zámecké věži odbila půlnoc, v tmavé, opuštěné chodbě se ozvaly kroky, tiše se otevřely dvéře a rychtář se krčil napětím na židli. Do místnosti nikdo nevkročil, přece se však postel začala pomalu zvedat. Pak se najednou převrátila i s Monitórkem, dvéře se tiše zavřely a v chodbě jen doznívaly jakési kročeje. To se opakovalo přesně i druhý den. Sklenář si nevěděl rady, jak si od neviditelného ducha pomoci. Třetí noc již nečekal, až se dvéře otevřenou. Když se na chodbě ozval tichý šumot, přiskočil a silně stiskl kliku. Klika se nepohnula, dvéře se neotevřely, postel zůstala na svém místě. Celý týden měl pan vrchní klid a zdálo se, že se uzdravuje. Rychtář to hlásil hraběti, který ho bohatě odměnil. Následujícího dne však našla služka správce Monitórka zase pod převráceným lůžkem. Byl mrtev, celý modrý v obličeji a ústa zkřivená.
    Tak skončil zlý tyran Monitórek.obr Monitorek2