Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pátek, 28. 7. 2017, 4:55:24

Svátek

Dnes je 28.7.2017

Svátek má Viktor

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den mléčné čokolády

Zítra má svátek Marta

Anketa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

28. 7. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 20 až 24°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Zobrazit více ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 177
TÝDEN: 2998
CELKEM: 499334

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mobilní průvodce

     Mobilní turistický průvodce

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

ŠEBETOV V SOUČASNOSTI

       Předtím, než pohlédneme do minulosti Šebetova, je nutno základní formou charakterizovat podobu vesnice v současnosti s přihlédnutím na její návaznost na zámecký areál a umístění vsi v regionu. Celý následující text se od těchto informací odvíjí, proto je lépe hned v úvodu přiblížit vzhled obce.

              Šebetov, vesnice s téměř tisíci obyvateli, se nalézá v širokém plochém údolí Malé Hané, v úrodném pásu Boskovické brázdy, táhnoucím se v dlouhém pruhu od Moravského Krumlova až k Moravské Třebové. Zástavba vsi je vázána na východní okraj brázdy, na úpatí lesnatých svahů navazující Drahanské vrchoviny či přesněji Konické vrchoviny, která tvoří velké zalesněné partie severně a severovýchodně od Boskovic. Právě tato situace měla velký vliv na nejstarší dějiny Šebetova, na jeho umístění v terénu a bezesporu také na celé další dějiny v průběhu středověku a raného novověku.

              Zástavba Šebetova tedy úzce přiléhá k úpatí příkrého lesnatého svahu masívu lesa Rychvaldu, vyvyšujícího se nad ploché údolí téměř o 200 metrů. Osou vesnice, respektive jejího historického jádra, vázaného na obdélnou náves, je malý potůček, pramenící v lese Obora pod někdejším dvorem Karlovem a po průtoku vsí se stéká s další obdobnou vodotečí Osaka, s níž posléze ústí do Semíče. Právě posledně jmenovaný potok, pramenící nedaleko Drválovic a stékající se s řekou Svitavou u městečka Svitávky, tvoří spolu s Uhřickým potokem osu údolí Malé Hané.

              Tato charakteristika není samoúčelná. Jak ukáže další vývoj v dávnější minulosti Šebetova, průběh obou potoků vymezil majetkové území prvotního klášterního statku a částečně ohraničoval také pozdější šebetovské panství.

              Historickým jádrem současného Šebetova je obdélná, pravidelně vymezená náves, pootočená delší osou směrem k severozápadu. Na tomto konci je náves uzavřena s ponechaným průchodem k hlavní silnici, v minulosti podle tradice a místního pojmenování uzavřeným branou. Podobné zajištění vstupů do vsí je doloženo například také v Cetkovicích či Knínicích. Opačný konec návsi, směřující k jihovýchodu, je ponechán otevřený, volně jej uzavírá pouze zámecký areál. Dosud zřetelně patrný historický intravilán je doplněn novostavbami, kumulujícími se podél silnice z Boskovic k Jevíčku a k Vanovicím, dále jižně od zámku, samostatným souborem je také kolonie Kapouňata při jihovýchodním okraji zámeckého okrsku, dříve izolovaná, v současnosti již pevně propojená s Šebetovem.

              Někdejší historickou zástavbu vesnice dnes presentuje pouze dvojice ojediněle dochovaných staveb hanáckého typu, položených v jihozápadní a severní části návsi, dnes vetknutých mezi budovy mladšího původu. Zbylá zástavba je novodobého stáří a nijak neodráží původní vzhled vesnice.

              Zajímavým celkem je někdejší vrchnostenský okrsek, jehož středem, nikoliv z hlediska geometrického, ale spíše významového, je šebetovský zámek. Hodnocení zámecké budovy z pohledu architektonického je součástí samostatné kapitoly. Zde je možno se zaměřit jen na přiblížení celkového areálu zámku. Z jeho původního rozsahu se do dnešních dnů dochovalo pouze nevelké torzo, které je výsledkem zejména rozsáhlých sanací na počátku osmdesátých let dvacátého století. Jižně od zámku dosud stojí především protáhlá správní budova někdejšího velkostatku, i ta však zčásti podlehla demolici, a to zejména její nejstarší partie. Objekty hospodářského dvora v jejím sousedství téměř zmizely, ponecháno je pouze torzo středního křídla s patrovou stavbou někdejší pošty. Plocha dvora je dílem vyplněna novostavbami bytových domů. V jejich blízkosti stojí velký objekt tzv. vily, patrové budovy, vystavěné v polovině osmdesátých let devatenáctého století jako obydlí správců vrchnostenské ekonomiky a pro ubytování hostů.

              Za zámkem se směrem k východu táhne rozlehlý park, jehož osou je drobný potůček, napájející dříve soustavu rybníčků. Z nich se dodnes dochoval pouze jediný, založený v těsné blízkosti zámku. Prostor mezi ním a zámeckou budovou je vyplněn moderními účelovými budovami, sloužícími Ústavu sociální péče. Tyto stavby hrubě zasáhly do historicky a památkově hodnotného celku, stejně jako likvidace hospodářského dvora a části úřednické budovy.

              Plocha parku, obklopená zdí s branami, se táhne hluboko do lesního masívu Obory, s nímž posléze splývá. Také zde se nalézá několik bývalých vrchnostenských staveb, které byly v minulosti součástí tzv. voluptuáru, tedy okrasných budov, sloužících k odpočinku vrchnosti. Jejich původní význam a stáří dnes není většinou známo, rovněž jejich množství je pouze torzem někdejšího zázemí zámeckého objektu. Mezi těmito stavbami je nutno jmenovat zejména kapli sv. Anny, situované na vyvýšeném ostrohu nad Kapouňaty, dále bývalý letohrádek, později sloužící pro ubytování lesního správce, dvůr Karlov a jiné.

              Vrchnostenské stavby jsou však rozmístěny i zcela mimo zámecký areál a park. Jde především o někdejší sladovnu, předtím cukrovar, jejímž zbytkem je pouze patrová budova sýpky nad silnicí k Boskovicím, případně o tzv. Mořicův dvůr, umístěný v severním cípu územního katastru Šebetova. Jeho stavba je dnes zastíněna rozlehlým moderním zemědělským areálem, budovaným v průběhu druhé poloviny dvacátého století. V nejzápadnější části vsi se nalézá objekt pily, který rovněž náležel mezi vrchnostenské podniky, z historického hlediska však není příliš hodnotný.

              Existenci těchto budov přiblížila již v předchozí práci D. Stryjová. Jejich přítomnost v Šebetově je tak známa, nikoliv však jejich zařazení do vývoje vsi, jejich vznik a postupné proměny. Vzhledem k skutečnosti, že jmenované stavby představují pouze nevelké torzo někdejšího vrchnostenského okrsku, který procházel během své existence výraznými stavebními proměnami, je nutno přiblížit tyto změny v návaznosti na jednotlivé dějinné etapy historie Šebetova. Tomu jsou také věnovány následující kapitoly.