Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pátek, 28. 7. 2017, 4:54:40

Svátek

Dnes je 28.7.2017

Svátek má Viktor

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den mléčné čokolády

Zítra má svátek Marta

Anketa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

28. 7. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 20 až 24°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Zobrazit více ...

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 1
DNES: 177
TÝDEN: 2998
CELKEM: 499334

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Mobilní průvodce

     Mobilní turistický průvodce

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

OSÍDLENÍ ŠEBETOVA PŘED PRVNÍ PÍSEMNOU ZMÍNKOU

       Šebetov, stejně jako jiné mnohé obce v okolí, zejména v široké sníženině Boskovické brázdy, náleží mezi území z dlouhodobou kontinuitou osídlení, táhnoucí se již od dob pravěku. Informace o přítomnosti člověka a jeho sídlišť v okolí dnešní vesnice, respektive v širším regionu severně Knínic, jsou získávány poměrně neuceleně, převážně archeologickou terénní prospekcí a náhodnými sběry. Přestože je možno dosavadní poznatky považovat za dosud neúplné, i na základě současných informací je lze alespoň v náznacích přiblížit.

              Informace o nálezech stop pravěkého člověka na území kolem Šebetova zpřístupnila již Dagmar Stryjová, přestože za zdroj svých poznatků použila pouze poznámky regionálního sběratele A. Ferulíka. Pro účely řešení nastíněné problematiky je však toto osídlení bez významu, neboť nenavazuje na osídlení středověké, které dalo základ dnešní vesnici.

              Přestože je tedy možno okolí Šebetova považovat za území, trvale osídlené již od nejstarších dob, doklady o slovanských sídlištích v blízkosti dnešní vesnice jsou známy teprve z prvních století druhého tisíciletí. To již východní pás území Malé Hané náležel klášteru Hradiště u Olomouce, založeného údělným knížetem Otou I. Sličným a jeho manželkou Eufemií roku 1078. Zakládací listina darovala nově zřízenému klášteru benediktinského řádu mimo jiné také území zeměpanského dvorce Úsobrna s příslušnými osadami, které nejsou v zakládací listině výslovně jmenovány. K darovanému údělu příslušel také les zvaný Hluboška. Úsobrnský dvorec byl historiky po dlouhá desetiletí kladen do míst stejnojmenné vsi  severovýchodně od Šebetova, nad níž se dochovaly terénní pozůstatky bezejmenného hrádku. Právě jeho poloha byla se zmíněným dvorcem ztotožňována. Teprve nejnovější archeologické výzkumy spolu s detailními rozbory dochovaných písemností přinášejí do tohoto pohledu výrazné změny. Dvorec Úsobrno je kladen nikoliv do lesního masívu, evidentně v 11. století dosud neosídleného, ale s největší pravděpodobností do míst nynějších Knínic v těsném sousedství Šebetova. Oporu v tomto ztotožnění lze spatřovat v textu listiny, datované do roku 1200, sepsané však v hradišťském klášteře teprve před koncem třináctého století. Tato listina současně obsahuje první písemnou zmínku o Šebetovu, a i v případě svého pozdního vzniku oproti udávané dataci.

              Zmíněný dokument je datován do 1. září roku 1200 a jeho autorem měl být moravský markrabě Vladislav, který jeho prostřednictvím daroval hradišťskému klášteru, tehdy již premonstrátskému, daruje trhovou ves Knínice s dvorem a s kostelním podacím tamního kostela a s vesnicemi Šebetovem, Cetkovicemi a Uhřicemi s jejich příslušenstvím a dále také rozsáhlý les, přiléhající k jmenovaným statkům. Odvolává se přitom na darování tohoto majetku již při založení kláštera knížetem Otou. Spojení Knínic s úsobrnským dvorem, a tedy také s centrem stejnojmenné provincie, je tak více než zřejmé.

              Šebetov tak spolehlivě existoval před koncem 13. století, jeho založení je však dosud nejasné. Příslušné lokační listiny se nezachovaly, datovat jeho vysazení v dnešní poloze je tak možno pouze orientačně, avšak i přesto se značnou přesností.  

              V dějinách kláštera Hradisko představuje třinácté století významný předěl, kdy dochází ke konečnému dořešení struktury jeho pozemkových statků. Přestože se dochovalo množství listinného materiálu, které tento proces do značné míry přibližuje, Šebetova se žádná z nich přímo nedotýká. Zde je nutno využít dosavadních výsledků povrchové archeologické prospekce. Její poznatky přinášejí kromě značného množství pozůstatků pravěkých sídlišť také nahodilé zmínky o struktuře osídlení v průběhu třináctého století.

              Z listiny z roku 1078 je známo, že již v druhé půli 11. století bylo okolí Knínic, a tedy i Šebetova, do značné míry osídleno. Polohy těchto sídlišť však dnes dosud neznáme. Z doby hradištní je doloženo pouze sídliště v polní trati „Trhová“ na severním okraji Cetkovic, které bylo opuštěno již v průběhu první poloviny 13. století. Současně vzniká několik drobných osad, situovaných převážně na plochých vyvýšených terasách při okraji sníženiny Malé Hané. Tato sídliště jsou známa z jižního či jihovýchodního okraje Knínic, dále z polní trati „Smoha“ severně od Uhřic či z trati „Baba“ mezi Šebetovem a Světlou. Západně od Knínic je podobné osídlení doloženo v trati „Kovářovice“, jejíž název snad uchovává pojmenování zaniklé vsi. Již dříve bylo Aloisem Ferulíkem zjištěno podobné sídliště východně od Šebetova v lesním masívu Rychvald, v trati Malý hrad, severně od Karlova. Je zřejmé, že tato sídliště jsou produktem snah kláštera o další zahušťování sídlištní struktury. Toto osídlení však nemělo příliš dlouhého trvání. Zřejmě někdy kolem poloviny 13. století dochází k scelování roztříštěných malých osad do větších sídlištních celků, pravidelně vytyčovaných, s vyměřenou parcelací a plužinou. Výsledkem těchto snah byla čtveřice vsí, zmíněných listinou, datovanou do roku 1200.

              Současně s organizací starší sídlištní sítě dochází již v polovině třináctého století k pokusům o osídlení velkého lesa, navazujícího východně na Boskovickou brázdu. Tak roku 1250 dává hradišťský opat Robert bratrům Velíčovi a Stodoňovi z Uhřic les, nacházející se kolem potoka „Skřípový“, aby zde založili ves, zvanou Veličina Lhota. Důvodem k založení vsi byly mimo jiné i četné spory, které vedl klášter s Heřmanem z Letovic o zmíněný les. Nově založená vesnice, která stála hypoteticky v místech dnešního Skřípova, však zřejmě příliš dlouho netrvala, stejně jako podobně založený Štěpánov v těsné blízkosti Šebetova, vzniklý podle lokační smlouvy roku 1273 rychtářem ze stejnojmenné vesnice u Olomouce. V jeho případě došlo k opětovnému obnovení vsi v polovině 15. století, opět neúspěšně, a teprve vytyčení osady o sto let později dalo základ dosud stojící obci.

              Je tak zřejmé, že někdy kolem poloviny 13. století vzniká i dnešní Šebetov. Z čtyř prvotních vsí již roku 1250 spolehlivě existovaly Uhřice, v roce 1255 jsou doloženy také Knínice. Zbylé dvě obce – Cetkovice a Šebetov - pravděpodobně vznikají krátce poté. Jak názorně ukazuje nápadná shoda jejich půdorysů, oproti Uhřicím pravidelně vyměřených, jejich založení probíhalo současně. Při pohledu na katastrální území je rovněž nápadné téměř pravidelné území těchto vsí. Trojice vesnic severně od Knínic totiž představuje pás, téměř pravidelně rozměřený na obdobné dílce. S tím nápadně koliduje přítomnost vsi Světlé, která je evidentně druhotně vložena do severní části územního katastru Šebetova, její založení tak náleží k další vlně kolonizačních aktivit hradišťského kláštera, blíže nedatované.

            Nově založené vsi využily pro svoji polohu drobné přítoky, pramenící v lesním masívu a ústící posléze do potoka Semíče. Z tohoto důvodu se tak ocitá Šebetov v těsné blízkosti Knínic a jeho poloha je tak v rámci příslušných pozemků značně excentrická. To také vede později k dosídlení severních vzdálených partií katastru novou vesnicí Světlou. Založení Šebetova a Cetkovic však nebylo vedeno jen snahou o dořešení sídelní sítě na majetcích kláštera v oblasti Malé Hané, ale bylo součástí budování klášterní ekonomiky, jejíž struktura však nebyla příliš trvalá. Na tento jev bude zvláště poukázáno v následující kapitole, věnované historii a proměnám Šebetova v průběhu středověku. Lze říci, že proces vzniku Šebetova a okolních vesnic v rámci knínického klášterního statku byl v době sepsání listiny, antidatované do roku 1200, již v podstatě dořešen. V průběhu dalších staletí pouze dochází k zahušťování struktury osídlení zakládáním dalších vesnic v hloubi lesního komplexu, jejichž starší pokus o vysazení skončil nezdarem. Další historie Šebetova se již odvíjí od dochovaných písemných pramenů a je obsahem následující kapitoly.