Narodil jsem se 9.2.1971. Po ukončení základní školy jsem se vyučil elektromechanikem pro rozvodná zařízení. Při práci v Elektromontu Velké Opatovice jsem studoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně. Na svém pracovišti jsem po krátké období pracoval v dílenském provozu, poté jsem přešel do administrativy, kde jsem pracoval v přípravě výroby. Pracoval jsem ve skvělém kolektivu, kde jsem se hodně naučil a získal všeobecný přehled a nemálo zkušeností. Vojenská správa vyhověla mé žádosti a zařadila mě na poddůstojnickou školu protivzdušné obrany v Plzni. Poté jsem sloužil ve vojenském útvaru v Kroměříži. Na vojnu mám ty nejlepší vzpomínky. Obsluha elektronických systémy radiolokátorů mě natolik bavila, že jsem pracoval hned na třech systémech. Ačkoliv se mnohdy tvrdí opak, já se zde setkal s velice charakterními a inteligentními veliteli. Po ukončení základní vojenské   služby jsem ještě krátký čas pracoval u své firmy. V té době se blížili komunální volby a já se chtěl pokusit získat funkci člena zastupitelstva. V té době na radnici vládnula místní lidovecká organizace. Měl jsem pocit, že se z vesnice vytrácí život, nepodporuje se společenské dění, nedával se žádný prostor mladým lidem a jejich zájmy byly opomíjeny. Založil jsem proto Sdružení nezávislých kandidátů, vytvořil program a přibral k sobě mladší schopné spoluobčany. K mému překvapení jsem volby s velkým odstupem hlasů vyhrál a pro svoje sdružení jsem tak zajistil čtyři ze sedmi volených míst. Musím přiznat, že funkce starosty ve mne vzbuzovala obavy, ale mnoho občanů se na mne obracelo s tím, že mě věřili, volili a že bych jim jejich důvěru měl tímto oplatit. Na svém novém působišti jsem se vcelku rychle rozkoukal. V té době mi byli  velkou oporou úředníci Okresního úřadu v Blansku, kteří mi hlavně v začátcích pomohli získat potřebné znalosti. Krásnou vzpomínku mám na první společnou poradu starostů, která byla bezprostředně po volbách. Vstoupil jsem do sálu, kde k mému údivu seděli samí postarší pánové. Na uvítanou jsem od jednoho zaslechl dovětek, " no co ten mladej tady dělá?" Když onen pán za chvíli usnul a celou schůzi prospal, napadlo mě, že to se mnou zase tak špatné nebude. Za třináct let co mám tu čest stát v čele své obce se rozhodně udělal pořádný kus práce. Obec je plynofikovaná, postavena byla čistírna odpadním vod, staví se bytový dům, vodovodní přivaděč a vodojem, obec má vlastní kabelovou televizi, rekonstruované obecní objekty, veřejné osvětlení, o desítkách malých či větších akcí nemluvě. Ve svém volném čase ještě provozuji kino, angažuji se v TJ Sokol, v hasičském sboru pracuji ve výboru, vedu žákovské soutěžní mužstvo a v zásahové jednotce jsem velitel družstva. 
   K internetu jsem se dostal díky tomu, že mi jedna místní firma nabídnula na nějakou dobu připojení zdarma. Od toho už byl jen malý krůček k tomu, abych svoji obec prezentoval pomocí tohoto pokrokového média. Využil jsem chřipky, do postele jsem si umístil počítač a snažil se mezi polykáním léků a popíjením čaje připravit obsahovou náplň. Krátce nato jsem onemocněl málem podruhé, to když mi přišel telefonní účet za tehdy ještě vytáčené připojení k internetu. Tehdejší web včetně grafiky vystavěl Libor Veselý z veleslavného serveru Boskowan. Krátce nato, byly stránky přihlášeny do soutěže stránek měst a obcí Zlatý erb. Čtvrté místo bylo příjemným překvapením a snad i povzbuzením do další práce. Později při změně grafické podoby odvedl skvělý kus práce Honza Kříž. A v neposlední řadě nesmím opomenout Roberta Schlesingera, který mi je vždy nablízku radou či pomocí. V roce 2000 získali stránky nejvyšší ocenění a Zlatý erb tak zdobí moji kancelář. Nyní se připravuje jejich nová podoba. Držte mi palce...

zpět na úřad